Hlavní stránka |
Škola |
Doprava |
Táboření a kluby |
Reportáže |
Fotografie |
Témata |
Ostatní |
Rozcestník |
Ke stažení |
Sázky |
Návštěvní kniha |
Kalendář |
Kontakt |
|
Podzemí řečkovického pivovaru |
Podzemí pod bývalým pivovarem v Brně-Řečkovicích tvoří spletitý systém relativně mělce uložených chodeb a nádrží, jehož část se již v minulosti zhroutila. HistoriePrvní pivovar byl v Řečkovicích vybudován zřejmě již před rokem 1545 za dob panování Markéty Karnarové, která se celkem třikrát provdala a všechny své chotě učinila postupně spolumajiteli panství. Dochovaná rozsáhlá sklepení nicméně pochází zřejmě až z období obnoveného pivovaru, který vznikl v průběhu relativního ekonomického rozvoje řečkovického panství po jeho zabavení Vilému Dubskému za jeho účast ve stavovském povstání. O panství tehdy požádali jezuité a přidělno jim bylo v roce 1623. Bohatý řád jezuitů mohl v době rekatolizace na svých panstvích investovat také do výroby piva, a tak v roce 1647 nechali tovaryši Ježíšovi vystavět v Řečkovicích na svou dobu velkolepé podzemní sklepy pro zrání a skladování piva, jež tvoří dodnes většinu podzemního systému. Sklepy byly v dalších dvou stoletích zřejmě jen drobně upravovány a rozšiřovány a pravděpodobně byly také propojeny se starším a méně rozsáhlým podzemím místního zámku. Svému účelu tak bez výrazných změn sloužily takřka 200 let. Další významná rekonstrukce pak proběhla po zrušení jezuitského řádu a dočasné správě (celých 43 let) pivovaru náboženským fondem. V roce 1826 zakoupil řečkovické panství Laurentius Josef Calasanz Schindler (česky Vavřinec Josef Kalasánský Schindler), který pivovar dále rozvíjel a v roce 1834 provedl jeho významnou rekonstrukci (některé dochované části technického vybavení sklepů možná pochází právě z této doby). Přes odpor řečkovických obyvatel ovšem v roce 1892 vnuk Josefa Schindlera rytíř Anton Oskar Schindler Edler von Račiczborg odprodal pivovar v té době dynamicky rostoucí pivovarské společnosti Moravia (která vlastnila rovněž pivovary v Jehnicích, Rájci a zejména původní Morgensternův pivovar na Kotlářské ulici v Brně) a ta následně vaření piva ukončila a pivovar změnila na pouhou sladovnu. To se dozajista významně dotklo také využití sklepů, které již nebyly třeba ke zrání ani skladování piva. Sladovna pokračovala v provozu do roku 1918, podle některých pramenů využíval budovu pivovar Starobrano až do 70. let 20. století. Ostatní budovy pivovaru definitivně přestaly sloužit svému účelu a byly postupně zbourány, opuštěny či přestavěny. Pivovarská věž určená k sušení zeleného sladu, tzv. hvozd, byl stržena v roce 1982. V budově, kde se nacházela spilka, sídlí od roku 1970 vinárna, využívající dodnes část původních pivovarských sklepů ke skladování vína. V posledních letech 2. světové války byla část sklepů adaptována na kryt protiletecké ochrany a podle osobních svědectví sloužily chodby dočasně také jako vojenský lazaret. PopisZásadní část pivovarských sklepů je tvořena dvěma navzájem kolmými sklepy o šířce 7 až 8 m a výšce okolo 4 m, zaklenutými valenou cihlovou klenbou. Stěny sklepů jsou druhotně zpevněny betonovým ostěním do výše asi 1,5 m. Sklepení bylo navíc propojeno nejméně na třech dalších místech se sklepy pod budovami hospodářského dvora za zámkem a zřejmě také pod zámkem samotným (pravděpodobná spojovací chodba k zámku je dnes zavalena). Kromě dvou hlavních navzájem kolmých sklepů navazují na větší východo-západně orientovaný sklep také dvě užší, rovnoběžně ubíhající chodby, jejichž podlaha je částečně tvořena žlabem zaplaveným vodou (hladina vody zřejmě kolíšá v závislosti na klimatu), který mohl sloužit například jako ledárna. V systému se nachází rovněž tři místnosti kruhového půdorysu, zvané rotundy. Vzhledem k tomu, že všechny rotundy jsou zaklenuty kupolovými klenbami, jejich využití coby vertikálních šachet je nepravděpodobné a zřejmě mohlo jít o místnosti, ve kterých se původně nacházely velké nádrže nebo kádě, případně, jak bývá zvykem v některých vinných sklepech, menší sudy nebo láhve do kruhu podél stěn. Pivovar byl zásobován vodou dřevěným potrubím ze dvojice lesních rybníků v lokalitě označené jako Kopanina, kterou se však autoru nepodařilo dohledat. Chmal pěstovali majitelé původně přímo v Řečkovicích, což dokládají názvy polní trati Chmelnice a ulice Chmelník (od roku 1967 přejmenována na Jehnickou).
Zdroje
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz Článek ze dne 5. 5. 2022 byl naposledy upraven dne 8. 5. 2022 a zobrazen celkem 14093×, naposledy dne 5. 5. 2024 v 1:31.
|
Autor: Marek | Čas: 10. 1. 2023, 9:48 | |
V budově nad tím se prováděla rekonstrukce. Jestli to byla stará budova pivovaru už nevím, dělal jsem tam vodu a odpady. Měl jsem možnost si tyhle prostory projít a je to neskutečně obrovské. Na povrchu jsou vidět větrací "Komíny" člověk si pak líp udělá představu jak je to velké. Ale stav je opravdu špatný v zadní časti kde je voda a popadané cihly jsme raději ani nešli. | ||
Autor: Libuše Vlčková | Čas: 11. 5. 2022, 22:33 | |
Proč se bude podzemí řečkovického pivovaru zalévat betonem???? Toto je nejnovější zpráva. Možno dohledat na "Naše Řečkovice a Mokrá Hora". Je tam zpráva pro vydání stavebního povolení pro tuto akci. Děkuji za zprávu, co s tím. | ||